V lednici leží načatý balíček šunky. Obal je přehnutý, na něm jogurt, vedle otevřený sýr a někdo si z něj ráno vzal dva plátky vidličkou, která předtím sáhla do vajíčkové pomazánky. Večer šunka pořád vypadá stejně. Jenže právě u načatých uzenin bývá problém v detailech, které doma nikdo moc nepočítá.
Rychlý verdikt: po otevření už šunku neberte jako trvanlivý zavřený výrobek. Přendejte ji do čisté krabičky nebo ji pevně zavřete, berte ji čistým náčiním a nespoléhejte jen na datum na původním obalu. Datum platilo pro neporušené balení, ne pro balíček, který se třetí den povaluje otevřený mezi zbytky večeře.
1. Datum na obalu po otevření neznamená totéž
Na zavřeném balení dává datum smysl. Výrobek byl zabalený určitým způsobem, často v ochranné atmosféře, a nikdo do něj doma nesahal. Jakmile obal roztrhnete, změní se všechno: dovnitř jde vzduch, vlhkost z lednice, drobky z rukou a někdy i šťáva z jiných potravin.
Proto je zrádné říkat si, že „do data zbývají ještě čtyři dny“. U načaté šunky je lepší napsat si na obal den otevření nebo si ho aspoň pamatovat. Když už nikdo neví, jestli je balíček otevřený dva dny, nebo od minulého víkendu, není to dobré znamení.
2. Přehnutý plastový obal je nouzovka, ne skladování
Přehnout roh původního obalu a zatížit ho kelímkem jogurtu funguje možná na jednu noc. Dlouhodobě je to ale špatné řešení. Šunka osychá na krajích, chytá pachy z lednice a obal se při každém otevření znovu umaže.
Lepší je nízká čistá krabička s víčkem, případně původní obal vložený do uzavíratelného sáčku. Nejde o krásu lednice. Jde o to, aby se plátky zbytečně nedotýkaly všeho kolem a aby se dovnitř nedostávalo víc vlhkosti a nečistot, než je nutné.
3. Šunka nemá ležet ve dveřích lednice
Dveře lednice jsou pohodlné, ale teplota tam kolísá nejvíc. Otevřete lednici desetkrát za večer, děti hledají kečup, někdo nechá dveře pootevřené při vaření a právě tam leží načatá šunka. Pro zavřenou hořčici to většinou nevadí. Pro načaté plátky masa je lepší chladnější police uvnitř.
Pokud lednice není přeplněná, dejte načaté uzeniny do zadnější části střední nebo spodní police podle toho, jak lednice chladí. Hlavně ne k teplým zbytkům jídla a ne tam, kde na ně může kapat šťáva z něčeho jiného.
4. Nejrychlejší cesta k problémům je špinavá vidlička
V běžné kuchyni se to stane snadno. Jedna vidlička na sýr, pomazánku, okurky i šunku. Jenže každé sáhnutí do balíčku zanáší dovnitř další vlhkost a drobné zbytky. U načaté šunky pak nejde jen o teplotu, ale i o to, kolikrát ji někdo otevřel a čím se jí dotkl.
Nejjednodušší pravidlo: šunku brát čistou vidličkou nebo rukou právě umytou před přípravou jídla. Plátky nevytahovat nad hrncem s párou, nenechávat obal otevřený na lince a po svačině ho hned vrátit do lednice.
5. Kdy šunku raději vyhodit
Varovné signály jsou kyselý nebo zatuchlý pach, lepkavý až slizký povrch, šednutí, zelenavé skvrny nebo chuť, která je nepříjemně kyselá. Neplatí, že opláchnutí plátek zachrání. Když uzenina vypadá nebo voní divně, nepatří do toustu ani do vajíček „aby se to tepelně zachránilo“.
U dětí, těhotných žen, seniorů nebo lidí s oslabenou imunitou buďte přísnější. Vyhozených pár plátků bolí méně než pokažený víkend.
Domácí pravidlo
- Po otevření si hlídejte den, kdy balíček začal.
- Šunku skladujte zakrytou v čisté krabičce, ne jen v přehnutém obalu.
- Berete ji čistým náčiním a rychle ji vraťte do lednice.
- Nespoléhejte na datum zavřeného balení, pokud už je obal otevřený.
Když si nejste jistí, jak dlouho načatá šunka leží v lednici, většinou už odpověď znáte. Jídlo, které musíte obhajovat čicháním ze tří centimetrů, není dobrá svačina.
Zdroje a poznámky
Sdílejte článek
