Trik s mincí v mrazáku funguje. Jen z něj lidé často vyvodí špatnou věc. Vyzkoušeli jsme ho na třech kelímcích a mince opravdu ukázala, že led povolil. Neřekla ale to nejdůležitější: jestli je mleté maso, vývar nebo zmrzlina po výpadku proudu bezpečná.
V tom je celá jeho hodnota i past. Když se vrátíte z chalupy nebo z dovolené a na troubě blikají hodiny, mince v kelímku dá první stopu. Ne rozsudek. O jídle pak musí rozhodnout teplota, ledové krystaly, stav obalů a hlavně to, o jakou potravinu jde.
Co mince ukáže hned po návratu
Princip je jednoduchý. Do nízkého kelímku nebo malé plastové krabičky nalijete jeden až dva centimetry vody, necháte ji úplně zmrznout a teprve potom položíte na led minci. Kelímek zůstane v mrazáku. Když led nepovolí, mince leží nahoře. Když voda začne tát a znovu zmrzne, mince se zataví níž. Někdy skončí až u dna.
Mince nahoře obvykle znamená, že led v kelímku výrazně nepovolil. Mince uvnitř ledu říká, že se v mrazáku něco dělo. Mince u dna je silné varování, že kelímek roztál hodně. Ani jedna možnost ale sama neříká, že je maso bezpečné, nebo že musíte vyhodit úplně všechno. Je to stopa po pohybu ledu, ne měření potravin.
Tři kelímky ukázaly rozdíl, který se nedá přehlédnout
Zkusili jsme to jednoduše doma. Tři stejné nízké kelímky, voda zmrzlá na dně, mince nahoře. Jeden kelímek zůstal v mrazáku. U druhého povolil jen povrch ledu a pak se vrátil zpátky. Třetí jsme nechali povolit výrazněji, aby mince měla kam propadnout.
U prvního kelímku zůstala mince přesně tam, kde byla. U druhého se zatavila do horní vrstvy a led měl po znovuzmrznutí hladší povrch. U třetího byla mince nízko a z ledu vznikla skoro jednolitá hmota. Na pohled bylo jasné, že se kelímky nechovaly stejně. Jenže to pořád neznamená, že by stejným způsobem povolil kus masa v plném šuplíku.
To je důležité. Tenká vrstva vody v kelímku reaguje jinak než balíček kuřete, krabička vývaru nebo sáček borůvek obklopený dalšími zmrzlými věcmi. Mince vám ukáže, že led povolil. Neřekne, jak dlouho byl mrazák teplý, kolik stupňů měl uvnitř a co se dělo v konkrétním balíčku.
Největší past: mince nezná teplotu
Slabina je jednoduchá: mince nezná teplotu. Nepozná, jestli měl mrazák minus deset, minus dva nebo pět stupňů. Nepozná ani krátké oteplení pod bodem mrazu, při kterém se potraviny mohou kvalitou zhoršit, ale voda v kelímku ještě neroztaje. Proto je nejlepší dvojice mince a obyčejný teploměr do mrazáku. Mince ukáže změnu, teploměr řekne číslo.
Běžně má mrazák držet přibližně minus 18 °C. Po výpadku se ale řeší jiná hranice. Americká doporučení pracují s teplotou 40 °F, tedy zhruba 4,4 °C. Pokud rozmrazené potraviny zůstaly pod touto hranicí nebo mají stále ledové krystaly, mohou se podle CDC znovu zmrazit nebo uvařit. Pokud nevíte, jak dlouho byly teplé, a ledové krystaly zmizely, je lepší neriskovat.
Plný zavřený mrazák má náskok
CDC uvádí praktické pravidlo: pokud zůstane zavřený, potraviny v plném mrazáku mohou zůstat bezpečné až zhruba 48 hodin, v poloplném asi 24 hodin. Neznamená to, že spotřebič celou dobu drží ideálních minus 18 °C. Je to orientační pravidlo pro zavřené dveře a běžně naplněný mrazák.
V české domácnosti je rozdíl i mezi spotřebiči. Malý mrazicí box nad lednicí v panelákové kuchyni není totéž co šuplíkový mrazák v komoře nebo pultový mrazák ve sklepě. Plný šuplík zeleniny, masa a krabiček s vývarem drží chlad déle než tři osamělé sáčky hranolků. A každé zbytečné otevření dvířek ten náskok zkracuje.
Pokud řešíte i lednici během výpadku, platí přísnější čas. Tady nejde o dny, ale o hodiny. Na Miric.cz jsme už psali, proč je po výpadku proudu chyba otevírat lednici moc brzy. U mrazáku je mincový trik užitečný hlavně ve chvíli, kdy jste nebyli doma a nevíte, co se mezitím stalo.
Podle čeho rozhodovat o mase, vývaru a zmrzlině
Začněte tím nejrizikovějším. Mleté maso, drůbež, ryby, hotová jídla s masem, omáčky a vývary bych nedávala do kategorie „to snad bude dobré“ jen proto, že je líto je vyhodit. Pokud změkly, nemají ledové krystaly a mohly být delší dobu nad 4,4 °C, pár ušetřených korun za to nestojí.
U pečiva nebo části ovoce bývá rozhodování víc otázkou kvality. U zeleniny, knedlíků, hotových příloh a směsí ale pořád platí teplotní pravidlo. Když se z pevně zmrazené věci stala měkká hmota a pak znovu ztvrdla, neberte tvrdost jako důkaz bezpečnosti. Balíček může být tvrdý právě proto, že znovu zmrzl.
Zmrzlina je zvláštní kategorie. Když povolí a znovu zmrzne, často to poznáte podle ledových krystalků, propadlého povrchu a změněné struktury. Pokud ale opravdu rozmrzla nebo mohla být delší dobu nad 4,4 °C, nejde jen o chuť. U zmrzliny a smetanových dezertů je bezpečnější je vyhodit.
Co prozradí šuplík
Mince u dna je důvod zpozornět, ale šuplík řekne zbytek. Hledejte balíčky slepené k sobě, tekutinu, která vytekla a znovu zmrzla, krvavou námrazu kolem masa, deformované krabičky s vývarem nebo zeleninu zmrzlou do jedné desky. U borůvek a malin bývá rozdíl vidět rychle: místo sypkých kousků držíte jednu fialovou hroudu.
Naopak platí, že když tyto stopy nevidíte, ještě to automaticky neznamená, že bylo všechno bezpečné. Pach, barva a textura odhalí jasně zkažené jídlo, ale nepotvrdí bezpečnost. Ochutnávání není test. Je to špatná domácí zkratka, zvlášť u masa, ryb, vývarů a jídel pro malé děti, seniory, těhotné nebo lidi s oslabenou imunitou.
Kam kelímek dát, aby dával smysl
Kelímek s mincí nedávejte do dvířek, pokud máte mrazák s přihrádkami ve dveřích. Tam se teplota mění rychleji a výsledek může být zbytečně přísný. Lepší je šuplík nebo místo poblíž potravin, které vás opravdu zajímají. Nízká krabička je praktičtější než hluboký kelímek od jogurtu, protože na ní hned vidíte, kde mince skončila.
Vodu nechte zmrznout úplně. Minci položte až na tvrdý led. Pokud mrazák často přerovnáváte, dejte kelímek do rohu nebo do malé krabičky, aby se nepřevrhl. Převržený kelímek po měsíci v šuplíku není bezpečnostní pomůcka, jen další kus ledu, který překáží vedle hrášku.
Co bych udělala po návratu domů
Nejdřív bych se podívala na minci a potom rychle na několik citlivých kusů. Maso je pořád tvrdé a má ledové krystaly? Nebo je tvrdé, ale obal je deformovaný, balíčky jsou slepené a kolem je znovu zmrzlá tekutina? To jsou dvě různé situace. Tvrdost sama nestačí, protože potravina mohla povolit a znovu zmrznout.
Pokud máte teploměr, použijte ho. Pokud víte od sousedů, že proud nešel celý den, berte tu informaci vážněji než dobrý pocit z chladného šuplíku. A pokud jde o jídlo pro citlivější lidi v domácnosti, buďte přísnější. Mrazák není místo, kde se vyplatí dokazovat, že „to ještě projde“.
Co připravit před bouřkou nebo dovolenou
Kelímek s mincí klidně nechte v mrazáku trvale. Vedle toho pomůže obyčejný teploměr a několik plastových lahví nebo plochých krabiček s vodou, které vyplní prázdné místo a drží chlad. Neplňte je až po okraj, voda se při mrznutí rozpíná. Skleněné lahve do mrazáku nedávejte.
Když proud vypadne a jste doma, nejlepší trik je pořád neotevírat dveře. Ne proto, že by se v mrazáku dělo něco tajemného, ale proto, že zavřený spotřebič si drží chlad mnohem lépe. Mincový kelímek je nejvíc užitečný až potom, kdy nevíte, co se dělo v době, kdy jste u toho nebyli.
Mince je svědek, ne soudce
Kelímek s mincí bych v mrazáku nechala. Jen bych podle něj neodsuzovala ani nezachraňovala celé šuplíky jídla. Když po návratu blikají hodiny na troubě, mince vám dá první stopu. Zbytek musí rozhodnout teplota, ledové krystaly, stav potravin a obyčejná opatrnost.
Nejužitečnější věta je nakonec krátká: mince ukáže, co se stalo s ledem v kelímku. Ne co se stalo uvnitř masa.
Zdroje k bezpečnostním pravidlům: CDC, Keep Food Safe After a Disaster or Emergency, FoodSafety.gov, Food Safety During Power Outage, FDA, Food and Water Safety During Power Outages and Floods a USDA FSIS, Keeping Food Safe During an Emergency.
Úvodní foto: Conall, Flickr, licence CC BY 2.0.
Sdílejte článek
