Loni v únoru jsem poprvé po letech sečetl všechny výdaje domácnosti a málem mi z toho spadla čelist. Každý měsíc nám protékalo mezi prsty přes třináct tisíc korun jen na energie, potraviny a drobnosti, o kterých jsem ani nevěděl. Rozhodl jsem se s tím něco udělat a po roce systematických změn můžu říct jediné – škoda, že jsem nezačal dřív. Za dvanáct měsíců jsem dosáhl úspory 48 000 korun, což odpovídá zhruba třiceti procentům původních nákladů. A nejlepší na tom je, že jsem kvůli tomu nemusel dramaticky měnit životní styl ani se něčeho důležitého vzdávat.
První měsíc patřil energiím a výsledky mě překvapily
Začal jsem tím, co mě bolelo nejvíc – účty za elektřinu a plyn. Předchozí zimu jsme platili přes čtyři tisíce měsíčně jen za vytápění a já měl pocit, že to musí jít lépe. První věc, kterou jsem udělal, bylo nastavení programovatelného termostatu, který jsem koupil za necelých osm set korun. Naprogramoval jsem ho tak, aby v noci a během dne, kdy jsme v práci, udržoval teplotu na devatenácti stupních místo obvyklých dvaadvaceti. Rozdíl tří stupňů zní jako maličkost, ale na účtech se projevil okamžitě. Podle mých propočtů každý stupeň dolů znamená úsporu zhruba šest procent nákladů na vytápění, takže tři stupně představují téměř pětinu. V praxi to vyšlo na úsporu asi sedm set korun měsíčně během topné sezóny. Další věc, kterou jsem objevil, byla standby spotřeba elektroniky. Koupil jsem si jednoduchý měřič spotřeby za dvě stovky a systematicky jsem proměřil všechny spotřebiče v domácnosti. Zjistil jsem, že televizor, set-top box, herní konzole a počítač dohromady spotřebují v pohotovostním režimu přes padesát wattů nepřetržitě. Za rok to dělá skoro čtyři sta padesát kilowatthodin, což při současných cenách vychází na více než dva tisíce korun ročně. Pořídil jsem tři vypínatelné prodlužovačky a naučil se je večer vypínat. Trvalo mi asi dva týdny, než se z toho stal automatický návyk.
Jídlo a nákupy spolykají víc peněz než si myslíte
Druhá oblast, do které jsem se pustil, byly potraviny. Tady jsem čekal největší odpor od rodiny, ale překvapivě to šlo hladce. Klíčová změna spočívala v tom, že jsem přestal nakupovat bez seznamu a bez jídelního plánu. Dřív jsem chodil do supermarketu tak třikrát týdně a pokaždé jsem přinesl věci, které jsme vlastně nepotřebovali. Teď si v neděli večer sednu na dvacet minut a naplánuju jídla na celý týden. Podle toho sepíšu nákupní seznam a ten striktně dodržuju. První měsíc jsem díky tomu ušetřil přes patnáct set korun jen na potravinách. Další věc, která se mi osvědčila, je nakupování ve slevových akcích, ale chytře. Neběhám po obchodech kvůli slevě na jogurt, to by se nevyplatilo. Místo toho sleduji letáky a když je v akci něco trvanlivého, co běžně používáme – třeba těstoviny, rýže, konzervy nebo hygienické potřeby – nakoupím větší zásobu. Minulý měsíc byly v jednom řetězci pracovní prášky za poloviční cenu, tak jsem vzal čtyři balení, které nám vydrží přes půl roku. Ušetřil jsem tím asi tři sta korun oproti běžné ceně. Podobně postupuju u masa, které kupuju ve větším množství když je sleva a zamrazuju ho. Celková měsíční úspora na potravinách se ustálila někde kolem tisíce dvou set korun.
Předplatné a služby, za které platíte zbytečně
Tohle byla pro mě osobně nejtěžší část, protože jsem si musel přiznat vlastní lenost. Sečetl jsem všechna předplatné a pravidelné platby a vyšlo mi, že měsíčně platím přes dva tisíce korun za věci, které skoro nepoužívám. Měl jsem předplacený streaming, který jsem zapnul možná dvakrát za měsíc, členství v posilovně kam jsem nechodil od září, předplatné dvou časopisů, které se hromadily nerozbalené, a prémiovou verzi aplikace na poznámky, jejíž funkce jsem nikdy nevyužil. Zrušil jsem všechno kromě jedné streamovací služby a posilovnu jsem vyměnil za běhání venku, které mě překvapivě baví víc. Měsíční úspora činila tisíc čtyři sta korun. Další skrytý žrout peněz byly bankovní poplatky. Měl jsem účet u tradiční banky s měsíčním poplatkem sto padesát korun plus poplatky za příchozí platby, výpisy a bůhví co ještě. Přešel jsem k bance, která má běžný účet zdarma včetně všech základních služeb. Za rok to dělá skoro dva tisíce korun. Možná to nezní jako moc, ale když to sečtete s ostatními položkami, začne to dávat smysl. Pojištění jsem taky nechal projít a zjistil jsem, že platím duplicitně pojištění odpovědnosti, které mám automaticky v rámci pojištění domácnosti. Zrušením zbytečné pojistky jsem ušetřil dalších sto dvacet korun měsíčně.
Voda a drobnosti, které se sčítají
Na vodu jsem dlouho nehleděl, protože účty za ni vypadaly ve srovnání s ostatními položkami zanedbatelně. Jenže když jsem se podíval na spotřebu podrobněji, zjistil jsem, že i tady je prostor pro zlepšení. Koupil jsem perlátory na všechny kohoutky v domě za celkových dvě stě padesát korun. Tyto malé nástavce promíchávají vodu se vzduchem, takže proud působí stejně silně, ale protéká jím méně vody. Údajně to šetří až polovinu spotřeby vody z kohoutků a já můžu potvrdit, že naše spotřeba skutečně klesla. Další jednoduchá změna se týkala sprchování. Začal jsem používat minutku a snažím se vejít do pěti minut místo původních deseti či patnácti. Zní to jako drobnost, ale když počítám tři lidi v domácnosti a každodenní sprchování, jde o významnou úsporu jak vody, tak energie na její ohřev. Odhadem jsme díky těmto změnám snížili náklady na vodu a její ohřev o asi tři sta korun měsíčně. Co se týče dalších drobností, přestal jsem kupovat balenou vodu a pořídil jsem kvalitní filtrační konvici. Pijeme hodně vody a dřív jsme kupovali tak šest velkých balení měsíčně, což vycházelo na skoro čtyři sta korun. Filtrační vložky stojí asi stopadesát korun a vydrží měsíc, takže úspora činí přes dvě stovky měsíčně. Navíc odpadá tahání těžkých balíků ze supermarketu.
Doprava a auto, kde jsem nečekal takový prostor
Auto jsem vždycky považoval za nezbytnost a o úsporách v této oblasti jsem moc nepřemýšlel. Jenže když jsem si začal zapisovat všechny jízdy, zjistil jsem, že minimálně třetina z nich je zbytečná nebo by šla nahradit jinak. Začal jsem kombinovat pochůzky – místo tří výjezdů týdně do různých obchodů jedu jednou a stihnu všechno najednou. Sám bych nevěřil, kolik to ušetří na benzínu. Moje měsíční spotřeba klesla asi o čtvrtinu, což při současných cenách paliv představuje úsporu kolem osmi set korun. Další věc je styl jízdy. Přečetl jsem si pár článků o ekologické jízdě a začal jsem je aplikovat v praxi. Plynulejší rozjíždění, včasné řazení, využívání setrvačnosti před křižovatkami. Podle palubního počítače mi průměrná spotřeba klesla z 7,2 na 6,4 litru na sto kilometrů. Při mém ročním nájezdu kolem patnácti tisíc kilometrů to dělá úsporu asi sto dvacet litrů benzínu ročně, tedy přibližně pět tisíc korun. Pojištění auta jsem taky nechal překontrolovat a zjistil jsem, že mám zbytečně vysoké limity a připojištění, která nepotřebuji. Po úpravě pojistky platím o čtyři sta korun měsíčně méně a stále mám dostatečné krytí pro běžné situace.
Celkový přehled a co z toho plyne
Když to všechno sečtu, dostávám se k měsíční úspoře kolem čtyř tisíc korun, což za rok činí těch zmíněných osmačtyřicet tisíc. Největší položky jsou energie a vytápění s úsporou asi tisíc dvě stě korun měsíčně, potraviny s tisícem dvě stě, zrušená předplatné a služby s tisícem čtyřmi sty a doprava s osmi sty korunami. Zbytek tvoří drobnosti jako voda, bankovní poplatky a podobně. Co mě na celém procesu překvapilo nejvíc, je to, že většina změn nevyžadovala žádné velké investice ani odříkání. Nepřestal jsem chodit do restaurací, nekupuju nekvalitní potraviny a nechodím ve třech svetrech doma. Jde spíš o uvědomělost a eliminaci zbytečného plýtvání. Hodně mi pomohlo, že jsem si první tři měsíce zapisoval úplně všechny výdaje. Teprve když vidíte černé na bílém, kam peníze skutečně tečou, můžete začít něco měnit. Dneska už si nic nepíšu, protože nové návyky se staly automatickými. Jediné, co dělám pravidelně, je kontrola účtů za energie a porovnávání s předchozími obdobími, abych věděl, že systém funguje.
Shrnutí
- Programovatelný termostat za 800 Kč ušetří přes 700 Kč měsíčně během topné sezóny díky automatickému snížení teploty v noci a přes den
- Plánování jídel na týden dopředu a striktní dodržování nákupního seznamu sníží výdaje za potraviny o 1000-1500 Kč měsíčně
- Projděte si všechna předplatné a pravidelné platby – většina lidí platí za služby, které aktivně nepoužívá
Sdílejte článek
